Dewey a Rorty jsou příklady filosofů, kteří přestupují
k filosofickým problémům prvotně v jejich rozehrání
v společenském životě, v politice a v kultuře (samozřejmě,
vždycky budou překryvy mezi individuálním a komunitním, ale
toto rozlišení je zde pro moje účely užitečné). Navrhuju, že
agnosticism je také(!) zajímavý jako dovednost používaná
v souvislostech, kterou můžeme použít v jistých okolnostech
a za určitými účely... Otázky kdy a kde ji máme použít jsou
otázkami po důsledcích jejího začlenění do našich zvyků činů,
myšlení a soudů...

---
#tg872495449 Objektivni realita.
Je v objektivni_realita.txt .
Ulf Zackariasson.
Stances and Skills to in-Habit the World:
Pragmatic Agnosticisms and Religion.
Philosophies 2024, 9(3), 57.
https://www.mdpi.com/2409-9287/9/3/57 .
> Dewey and... Rorty are examples of philosophers who
> primarily approach philosophical problems as they play out
> in social life, politics, and culture (there will, of
> course, always be overlaps between the individual and the
> communal, but the distinction is helpful for my purposes
> here)... I suggest that agnosticism is also interesting as a
> contextually applied skill we can use in certain situations
> and for specific purposes. Here, too, the questions of when
> and where it should be applied are about the consequences if
> we integrate it into our habits of action, thought, and
> judgment