@nprofile1q... tak tady bych namítl, že introspekce se vrátila do módy po období, kdy byla naopak zanedbávána. Obecně jsou nějaké hranice toho, co může člověk introspekcí zjistit.

Přírodní vědy určitě nepracují s introspekcí (možná by jim to trochu prospělo? minimálně introspekce vlastní minulosti...) ale s měřením.

Jinak nevidím žádné objektivní kritérium, jak posoudit tvůj "dobrý popis". Podle mě jde o subjektivní estetické kritérium ... což je o to víc na pováženou, že většina tvého kázání se týká toho, že jedinec vlastně neexistuje.... v tomhle ohledu jedinec existuje minimálně jako jakýsi umělecký kritik, který posuzuje, jestli se mu nějaká teorie coby umělecké dílo líbí či nelíbí 🙂

Tak já vykopávám: estetická kritéria mi tolik nezajímá. Cílem je minimalizovat utrpení - opačný přístup, tedy maximalizace užitku, vede k zavádění naprosto pseudobjektivních kritérií. (no a pak je tu ještě to štěstí, ale to je tak strašně subjektivní... někomu přijde ok vyhrát v loterii, jiný si to chce zasloužit tvrdou prací...)

Když už jsem součást davu, chci aspoň minimalizovat utrpení ostatních tím, že jim nebudu šlapat na nohy. (začneme něčím malým...)

#tg522543508 Pospěch