No tak já jsem pro studium historie.
I pro jiná studia.
S pomocí Snyder -a se z historie poučuju mimo jiné takto:
(1) To "jak to je" není věčné. Bude to jinak.
(2) "Jak to bude", je obvykle ...
@nprofile1q... studium budoucnosti: futurologie, sci-fi :masto_wink:
1) ok, bude to jinak: už proto, že stárneme a náš subjektivní pohled na svět se mění. To ne svět, ale my se měníme! Biologicky. Nevytváříme nová nervová spojení, nebo jen velmi málo. A nemáme žádný jiný nezávislý pohled na svět, než skrz sebe. To není sobectví: to je konstatování existenciální situace vědomí. Můžeme se zajímat o to, jak to vidí mladší. Měli bychom se zajímat. Ale neusnadňuje mi to situaci (hmm, synovec se zajímá o fotbal, naštěstí i tak, že ho sám hraje, rád čumí na lidi, jak hrajou počítačové hry za něj, loudí sladkosti... tak nevím... já se v jeho věku zajímal o astronomii a kosmonautiku a vůbec přírodní vědy... četl Verneovky... no možná až o 2 roky později, kdo si to má pamatovat?)
Bude to jinak, ale taky nebude žádná "poslední bitva", žádná apokalypsa ani světová revoluce. Bude iterace toho, co bylo dříve. Já za humánnější pokládám úpadek Říma - ten se vylidňoval dlouhých 500 let, zhruba asi poloviční dobu, po kterou se předtím zalidňoval, ale pokud jde o absolutní čísla období rychlého růstu populace, tak vlastně stejnou dobu. To je snad lepší, než nějaké vymírání, vyhlazení, morové rány, genocidy...
2) předpovídání nefunguje ... jak komu. Někteří věštci/futurologové se občas trefili, ale ne nutně opakovaně (nikomu nevyjdou všechny předpovědi).
Počasí umíme předpovídat, 3 dny dopředu, ale je to nelineární jev. Přesto existuje rozpětí meteorologických jevů, které s určitou pravděpodobností nastanou. Bude pršet, víc nebo míň, možná kroupy, ale asi nebude padat ani nebeská mana, ani hořící síra, jako na Sodomu a Gomoru (ale v Pompejích na to vsadili a chybně...)
Předpovědět v důsledku AI bubliny například krach na burze v dnešní době hraničí s jistotou.
3) ano, samozřejmě, ale s tím počítá přesun od Newtonovského paradigmatu k Einsteinovskému: měření v rámci starých postupů dopadnou postaru, nová už dopadnou nově...
1) ok, bude to jinak: už proto, že stárneme a náš subjektivní pohled na svět se mění. To ne svět, ale my se měníme! Biologicky. Nevytváříme nová nervová spojení, nebo jen velmi málo. A nemáme žádný jiný nezávislý pohled na svět, než skrz sebe. To není sobectví: to je konstatování existenciální situace vědomí. Můžeme se zajímat o to, jak to vidí mladší. Měli bychom se zajímat. Ale neusnadňuje mi to situaci (hmm, synovec se zajímá o fotbal, naštěstí i tak, že ho sám hraje, rád čumí na lidi, jak hrajou počítačové hry za něj, loudí sladkosti... tak nevím... já se v jeho věku zajímal o astronomii a kosmonautiku a vůbec přírodní vědy... četl Verneovky... no možná až o 2 roky později, kdo si to má pamatovat?)
Bude to jinak, ale taky nebude žádná "poslední bitva", žádná apokalypsa ani světová revoluce. Bude iterace toho, co bylo dříve. Já za humánnější pokládám úpadek Říma - ten se vylidňoval dlouhých 500 let, zhruba asi poloviční dobu, po kterou se předtím zalidňoval, ale pokud jde o absolutní čísla období rychlého růstu populace, tak vlastně stejnou dobu. To je snad lepší, než nějaké vymírání, vyhlazení, morové rány, genocidy...
2) předpovídání nefunguje ... jak komu. Někteří věštci/futurologové se občas trefili, ale ne nutně opakovaně (nikomu nevyjdou všechny předpovědi).
Počasí umíme předpovídat, 3 dny dopředu, ale je to nelineární jev. Přesto existuje rozpětí meteorologických jevů, které s určitou pravděpodobností nastanou. Bude pršet, víc nebo míň, možná kroupy, ale asi nebude padat ani nebeská mana, ani hořící síra, jako na Sodomu a Gomoru (ale v Pompejích na to vsadili a chybně...)
Předpovědět v důsledku AI bubliny například krach na burze v dnešní době hraničí s jistotou.
3) ano, samozřejmě, ale s tím počítá přesun od Newtonovského paradigmatu k Einsteinovskému: měření v rámci starých postupů dopadnou postaru, nová už dopadnou nově...
1