@nprofile1q... třeba hnutí open source, nebo třeba příbuzné "right to repair" představují různé možné aplikace vědecké metody na každodenní život.

Samozřejmě, jako městský obyvatel si idealizuju každodenní venkovský boj o přežití, zatímco většina venkovanů nejspíš sní naopak o útěku do městské dekadence, nebo rovnou o životě na dvoře Ludvíka XIV (což byl ve skutečnosti ale neustálý strach o holé přežití v prostředí intrik). Tohle je problém, který jako notorický romantik mám a uvědomuju si ho...

Do jisté míry, tvoje provokativní teze, kterým "jednak nerozumím, jednak mi uráží" :masto_wink: mi nutí formulovat svoje vlastní postoje.

Podle mě různé části mého vědomí (chceme-li mozku, ale to je jen orgán, stejně jako smyslové orgány...) mají potřebu vědět, věřit, patřit do různých kolektivů a komunit a nakonec i být samy.

Pouze to nemohou dělat všechno najednou, všechno současně. Každý režim fungování vyžaduje svoje a já jsem jistě nějak selhal ve zdokonalování se v některých těchto režimech.

Potom mezi námi může být neshoda, které projevy toho lidství - individuální, interpersonálního, kolektivního, racionálního, emocionálního, atd. atd. - pokládáme za povznášející, žádoucí (dobré, správné, krásné) a které za pokleslé a nežádoucí. Podle mě představa společenského pohybu, který nějak to, co dříve bylo pokládáno za pokleslé, začne pouze glorifikovat, je jednou z forem dekadence

Některé uličky jsou fakt slepé a je možná dobře, že informace o tom, že jsou slepé, tak nějak zůstanou v oběhu, obecném povědomí, součástí kultury. Akorát někdy mi ty ideologie přijdou jako jakési "vlastenectví obyvatel slepých uliček" - "naše slepá ulička je lepší, než vaše, a pokud to neuznáte, budete čelit naší krevní - či třídní - mstě!".