žijeme blízko sebe přitom mimo—paralelní světy
kde jsme svědky toho jak jsou jiní lidi sjetí
a jiní lidi jsou svědky toho jak jsme sjetí mi sami
když nám chybí rada od táty a pohlazení mámy
sjíždíme se—bezdůvodně?—inženýři, děti, dámy
natěšení jenom na to co další čára dá mi
čarujeme zběsilostí rychle do hrobu a to nám brání
vychutnat si do sytosti krásu pomalého umírání

#891599

každý sen je bublina
přiletí když usínáš
ráno na zdi nebo na skle
s prvním sluncem jak prd praskne

do zlatova propečený řízek

https://www.youtube.com/watch?v=cD475prx300

přijede pán za paní
řekla: bude prcání
co způsobí netušili
otisk retů na košili

přinesls mi krásné růže
řekla: to ti děkuji
na límci máš otisk růže
to již méně kvituji

byli z toho celí nesví
on nevěděl že to nesmí
řekla: to ti nežeru

teď si pleskni
dickem přes ksicht
sám sebe ty mizero

#945188

brýtro

byl starý jako sám kámen
probudil ho polibek
myslela že je s ním amen
dost se lekla když se lek
toho že je probuzený
nevadí že nevidí
dostali chuť na uzený
do sebe ho uklidí

Kubáček píčuje

(vyučuje pí)

https://www.youtube.com/watch?v=GXrsdQdTpZ0

OMGWTF mood

https://www.youtube.com/watch?v=emAEcRNO7aI

Bylo jí pětadvacet. Byla v tom věku, kdy umírá duše dívek…
— Zdeněk Zapletal, Sen na konci rána

dneska jsem protočil toto album

5x dokola

Naší první domovinou jste vy, ženy, a nikdy z ní neodejdeme.
— Lope de Vega, Dorotea

Přemýšlel o sobě, a když zjistil, že začíná být vážný, řekl si: — Jenom se neposer.
— Zdeněk Zapletal, Sen na konci rána