Kufr (i po opravě opět) nešel otevřít, repráky vymlácené, ručka už byla na konci svých sil, posilovači řízení se už taky moc nechtělo, motor žral vodu, stropnici místo lepidla už dávno držely špendlíky, vzduch už fungoval jen na jednu rychlost, anténa rádia byla nalomená, čidlo otevření dveří u řidiče odešlo asi tak v roce 2019, geometrie byla taky nic moc... přemýšlím, co všechno v tom autě už nefungovalo, ale stejně je pořád člověku trochu smutno, protože to bylo jeho první auto. Nikdy jsem s ním neboural (nepočítám tu srnu a tři zajíce, pač to stejně žádné konsekvence nemělo). Kolik to auto převezlo lidí, ještě, když jsem před covidem vozil lidi z Kravína v Dolním Benešově... Těma rozvozama se zaplatila tak polovina tehdejší hodnoty toho auta. Jednu zimu jsem odjezdil s vadným termostatem, takže v autě bylo teplo až v Ostravě, taky sranda. Auto přežilo i povodně, už ani nevím, kterého roku, kdy se málem napilo vody, ale nakonec mu nic nebylo.
I když to mělo najeto 202 tisíc, do poslední chvíle spolehlivě fungoval motor (i když pravda, minulý rok na podzim jsem si musel vyměnit zapalovací lištu, pač se dva válce rozhodly nepracovat), převodovka, spojka, brzdy... To auto by ještě klidně deset tisíc kilometrů najelo, ale za cenu, která by se nevyplatila. Po těch 26 letech od výroby se asi sluší poděkovat za skvělou službu a v dobrém to poslat do nebe.

Teď tady mám auto šest let staré, moderní, bezpečnější, s klimatizací, EURO 6, parkovacími senzory, tempomatem, omezovačem, elektrickým posilovačem, ABS, ASR, XYZ, denním svícením, vyhřívaným volantem, vyhříváním řiti, rádiem s handsfree.... a otravným hlídáním jízdy v jízdních pruzích a systémem start-stop... To jsou všechno věci, které jsou nadbytečné, člověk je nepotřebuje. Auto je hlavně k tomu, aby ho dovezlo bez námahy z domova na místo určení...

Omlouvám se, že tady zase brečím kvůli (pro někoho) tak banální věci, ale když se člověk zbavuje prvního auta, tak... s ním odchází kus srdíčka.
Děkuji.